úterý 11. listopadu 2014

Patalie 15


Sexy mnich reditel Aniccine skoly se stavil u tchana v obchode s nabytkem a mezi vybiranim si kresel a stolu se vyptaval na Ronzu. A ja naivka si myslela, ze se aspon zepta, jak se Anicce libi ve skole. Ale jak jsem zjistila, on asi neni mnichem, ale fararem, omlouvam se za svou nevedomost pac ja se opravdu v techto cirkevnich hodnostech nevyznam, ale vsichni mu rikaji francouzsky Pere, coz znamena otec, asi jako ceske Otec predstaveny, ne? To jsem zaslechla jen tak mimochodem, kdyz se tchyne nervovala, ze se pta po jeji dceri, vic nez po jeji vnucce, ktera jeho skolu navstevuje. Babicka se totiz certila, ze se stejne uz ozenit nemuze, pac se stal tim pere driv nez se ozenil. V libanonske maronitske cirkvi totiz farar muze byt zenaty a mit deti, ale jenom pokud se prvne ozeni a az pak na toho farare studuje. Pokud prvne vystuduje a stane se fararem jako svobodny, ozenit se uz nemuze. Jen porad nechapu, proc farari u nas v Miziare maji cerne habity s tim bilym prouzkem na krku a on ma opravdu takovy ten hnedy sat ( Anicka tomu rika, ze ma hnede saty a divi se porad, proc se chlap oblika jako baba ;) opasany hnedym provazkem v pase, jako to vidivam u mnichu. Tak tohle jeste musim zjistit.
Mezitim nam ze skoly poslali dva arabsky, samozdrejme, psane papiry. Anicka to vzdy do skolni kabele zastrci tak dokonale, ze to najdu az vecer nebo druhy den rano v nejake bocni prihradce. To pak nervuju jeste vic, pac ja arabskeho pisma analfabet nevim, co je na papire psane a pak stresuju, zda mam vubec Anicku budit jestli tam treba nahodou nepisou, ze ten den skola neni. To pak musim papir ofotit a poslat pres what’s up Rogerovi do Nigerie, kde maji o hodinu mene, a ten kdyz se do peti minut neozve, znamena to ze jeste spi a ja mu musim volat, at si vezme laskave mobil, podiva se na fotku a prelozi me to. A tak ten me chudak rozespaly prekladal, ze ten den sice skola je, ale druhy den neni diky nejakemu muslimskemu svatku a na druhem papire prej pisou, ze mame v patek tridni schuzky.
A tak jsem poprve v zivote jela na tridni schuzky sveho ditete. V Nigerii nam vzdy v pulce a na konci kazdeho semestru, takze sestkrat za skolni rok, vypsali takove male vysvedceni. Tady si nas ale volal sam pan reditel pere, radsi uz mu budu rikat jen pere, kdyz nevim co teda vlastne je, krome toho, ze je reditel.
Musela jsem poprosit tchyni, aby sla se mnou, pac jsem potrebovala misto sofera i prekladatele. Tchyne dosla vymodena jak do divadla. Botky na podpatku, silonecky, tmavou uzkou sukynku, tmave ruzove sacko a kupu perel kolem krku. Ja vedle ni v riflich a svetru jsem si pripadala jak buran, a mam pocit, ze ona se tak i na me po ocku divala. Ale co vzdyt jsou to jenom obycejne tridni schuzky, nepujdu tam jak na ples, rikala jsem si. Jenze to by jsme nesmeli byt v Libanonu, ze. Prvne k nam chtel mluvit sam pere, a protoze tam byli rodice i od deti z jinych rocniku, usadili jsme se vsichni do jednoho velkeho salu, coz me spis prislo jako atomovy ukryt. Pere si stoupl a s nim si stoupl cely sal a zacali se vsichni modlit. Vsichni teda krome me a muslimskych matek, jejichz deti take navstevuji tuhle krestanskou skolu. Jo a jeste ta zenska co sedela pres ulicku od nas se nemodlila, pac vypadala ze ji prave aplikovali botox to rtu, tak s nimi asi nemohla hybat.
Pere pak zacal mluvit tak rychle, ze jsem mu nerozumela vubec nic a kdyz tchyne videla, ze vytahuju mobil ( ja si ho chtela nahrat, at me to pak Roger prelozi ;) usoudila, ze se nudim, pac mu nerozumim a zacala prekladat tak nahlas, ze jsme rusily snad deset rad pred nama a deset za nama. Pani s loknama na hlave a haleneckou s trpitkama jakoby sedela v Narodnim divadle a ne mistni skole se po nas divala pohorsene, jenze tchyni to nedoslo a myslela si ze se pani diva zvedave, tak jeste zvysila hlas, aby vsichni videli, ze mluvi anglicky a ze ja jsem cizinka. Strcila jsem si telefon zpatky do kabelky, ze tohle si teda nahravat nebudu a poprosila tchyni, ze me to vsechno prelozi az pere zkonci svoji rec.
Po velkem potlesku jsme se rozesli k ucitelkam. Anicka nema zadnou tridni ucitelku, ale na kazdy jazyk jinou, plus jak jsem zjistila jeste i jinou ucitelku na vytvarnou vychovu. Ucitelky staly na chodbe u malych stolecku a u kazdeho stolecku houf lidi. Zamirila jsem si to prvne k pani ucitelce francouzstiny, vystala dulek na miste, abych se dozvedela, ze Anicka je klidne, hodne a chytre dite, ktere se rado deli a ucastni veskerych aktivit a ja porad opakovala Anna Maria Saadeh, jakoze jestli to mluvime o tom samem diteti, a kdyz ucitelka kyvala, ze ano, ze preci vi o kom mluvi, zacala jsem nasavat vzduch jestli nesmrdi chlastem jak Zeman u klenotu.  Nesmrdela diky bohu.
U druhe ucitelky oficialni arabstiny byl hloucek jeste vetsi. Tchyne stala vedle me a asi ji dochazela trpelivost pac loktama zacala odstrkovat lidi a vyrvavat na ucitelku, ze my se chceme zeptat jen rychle, jakoby ostatni rodice, kteri stali davno pred nama tam chteli vyptavanim stravit hodiny. Pani ucitelka pochvalila Anicku, ze dobre zajela do arabstiny, ale ze pry kdyz ucitelce nekdy nerozumi, tak si tak sama pro sebe zacne zpivat Skakal pes pres oves (tak krasne cesky to ta ucitelka rekla) prej kdyz oni maji svoji tajnou rec, tak jakoze ona taky neco ma. A tak lita prej o prestavkach se spoluzakama po chodbach a cela KG2B rve na celou skolu Skakal pes pres oves. Ucitela navrhla, zda by to Anicka mohla zazpivat pred vsema rodicema na skolnich oslavach Dni nezavislosti, ze cesky tam jeste nikdy nikdo nezpival, coz jsem okamzite zatrhla s tim, ze ona se bude urcite pred tolika lidma stydet. Pravym duvodem, ale bylo to, ze Anicka to spatne cesky vyslovuje a tak zpiva Skakal pes pres oves, NA zelenou HOLKU!!!! A den nezavislosti je take dnem armady, a co kdyz tam zrovna nahodou bude sedet nejaka zelena holka, ktera by tomu rozumela, ze. Ale to jsem pani ucitelce rict nemohla, pac jsme preci jen v krestanske skole a kdyby vedela ze tam Anicka na chodbach s celou tridou jeci, ze pes skakal v ovsi po zelene holce, tak ji asi do smichu moc nebude.
Treti ucitelka anglictiny a matematiky me se smichem privitala s otazkou, co nam dnes tatinek uvaril k obedu. Zustala jsem nechapave hledet a ona se jala do vysvetlovani, ze kdyz ucila deti pismeno A davala jim za priklad A jako Apron( zastera) a k tomu jim vysvetlovala, ze Apron si na sebe maminka oblika, kdyz vari. Anicka na celou tridu prej razantne prohlasila, ze u nas nevari maminka, ale tatinek. Radsi jsem teda nerekla, ze tatinka mame v Africe, at na me nezavola socialku, ze ted diteti nema kdo varit a rychle jsem se za pohledu jinych matek, kdo ze je to ta nevarici cizinka, rozloucila a za pani ucitelkou vytvarky jsem uz radsi ani nesla. A do pristiho roku do Dne nezavislosti slibuju, ze Anicku naucim spravne vyslovovat Skakal pes pres oves, pres zelenou louku a ne na zelenou holku, at v libanonske skole muze zaznit nase krasna cestina.






2 komentáře:

FashionHouse řekl(a)...

Hezky se to cte. Taky se tam jednou musim podivat:)!

www.FashionHouseCZ.blogspot.com

Anonymní řekl(a)...

ahoj Moniko, jste stale v Libanonu? Tesim se na dalsi pribehy. Rohaen (byli jsme stejne tehotne)