čtvrtek 6. listopadu 2014

Patalie 14


Prave jsem dojidala posledni sousto vecere na kterou jsme byly s Ronzou pozvane, kdyz me zacal v kabelce vyzvanet telefon. To je urcite Roger, pac kdo jiny by volal o pul desate vecer, rikala jsem si a utikala pro telefon.
“ Ta padesatidolarova bankovka je falesna” vybafl na me na druhem konci telefonu muzsky hlas a ve me by se krve nedorezal.
“Falesna? Paneboze jak jako falesna? Vzdyt ja ji dostala z banky?” a moje velice bujna fantazie uz pracovala na vsechny obratky. Falesna bankovka, policajti, vyslech, prohlidka baraku, cizinka, spion, litalo me vsechno hlavou a uz jsem se videla nekde v nejakem mistnim spinavem kriminale.
Volal me Michael, ktery me pred tydnen prisel opravit a nainstalovat internet a ktery pry bankovkou, kterou jsem mu za praci zaplatila zase zaplatil jinde a ona mu byla vracena s tim, ze neni prava. Pry se to v Libanonu stava docela casto, ale me se to jeste nikdy nestalo. Michael dal pry bankovku komusi na prezkoumani a jestlize pry se zjisti, ze je opravdu falesna, tak mu ji musim vymenit za jinou.
Odkyvala jsem vse jak houpaci osel, neveda jak si v takovem pripade vubec pocinat.
“Pockej, ale ja ji mam z banky” rozvzpomela jsem se. V bance si totiz muzete vybrat bud libanonske libry nebo dolary, kterymi se da v Libanonu taky platit. Pri vyberu penez jsou tam vase bankovky dolaru okopirovany na papir a ke kazde je napsano jeji cislo v pripade prave jejich zfalsovani, ke kteremu pry docela casto dochazi. A banku by snad, ale nemeli opoustet zfalsovane penize, ne? Ptala jsem se Michaela, ktery na druhem konci do te doby porad opakoval, jak ta bankovka je stoprocentne ode me a jak mu musim dat novou.
“Z banky?” zeptal se a na druhe strane telefonu bylo ticho.
“No vis tam mezi tu kupu penez pry taky michaji falesne bankovky a rozdavaji to lidem” vykladal me, jak jsem prisla k falesne bankovce a me na tom neco nehralo.
Dalsi tyden se neozval, ale ozvala jsem se ja. Internet, ktery me opravil ta mala, cerna krabicka nejede, nevydava signal, tak at se na to prijede podivat, volala jsem mu. Michael si modem odvezl s tim, ze me to opravi a vecer pak volal, ze oprava bude stat tolik a tolik, coz zase ja odmitla s tim, ze tentokrat mu za opravu platit nebudu, ze nejsem ochotna platit porad dokola za opravu stareho modemu na internet, ze si za tu cenu radsi koupim modem novy.
“No vidis a to jsem ti chtel prave rict” zareagoval okamzite.
“Samozdrejme ze si muzes koupit novy modem, ale vis my tu v Libanonu nemame zaruky a my nevime zda ten novy modem bude vubec fungovat, ze” vysvetloval me s tim, ze jaky je tu problem v nekterych castech Libanonu se signalem a jaky problem je nove zakoupene, nefunkcni zbozi vratit zpet do obchodu. A okamzite me nabidl, ze me muze prodat pouzity modem od kamarada, ktery odcestoval do Afriky tudiz ho uz nepotrebuje a cena, kterou si za nej rekl, daleko prevysovala cenu modemu noveho. Nevedel totiz, ze ja si za tu dobu uz zjistila jak se veci a ceny maji. Zeptala jsem se jeste na falesnou bankovku, a ejhle nakonec pry nebyla ode me. A tak jsem prekvapenemu Michaelovi podekovala, ze stary modem od kamarada kupovat nebudu, ze by zase po dvou tydnech potreboval urcite opravit a ze ja vlastne chudak nemam ani cim platit, kdyz me banka dava falesne penize. Pac to, ze jsem sice cizinka a nevim jak funguje mistni internet a jake jsou ceny a nabidky v obchodech, neznamena jeste, ze jsem blba cizinka, a nemuzu si to zjistit.
A tak jsem si tady zakoupila jakousi cinskou, prenosnou krabicku, ktera je malicka asi jen jako telefon a ktera me stala jen tretinu ceny, nez jakou bych dala Michaelovi za stary pouzity modem a internet funguje jak vysity. Neni na to nekdy neverit “profesionalum” a veci si overit sama. A tak jsem se ja chytra devcica z Moravy poplacala po rameni a za usetrene penize, ktere bych dala za stary modem, nejakemu vycuranemu chytrakovi jsem si jeste k mojemu, novemu internetu koupila botky na zimu.






Žádné komentáře: