pondělí 3. listopadu 2014

Patalie 12


Kdyz zacal fungovat internet, prestala zase fungovat elektrika. S elektrikou jsou tady v Libanonu porad nejake problemy. Statni elektriku mame jen nekolik hodin denne, zbytek jede na generator. Domy, ktere nemaji svuj vlastni generator jsou napojeny na nektery z nekolika generatoru, ktere jsou rozesety po cele vesnici a ktere vlastni Rogeruv stryc. Ty ale taky nejedou vecne, takze velice casto tu mame cerne hodinky. Problem je ale v tom, ze nikdy presne nevite, kdy ta cerna hodinka nastane. Velice zive si jeste vzpominam na dobu, kdy se nam narodila Anicka a my pak v noci chodili s baterkou po baraku jak zlodeji, aby jsme ji prebalili, uspali nebo prichystali lahev mlika. To jsem vzdy litala po baraku v jedne ruce Anicku a v druhe baterku, nevedice co mam odlozit drive jestli rvouci decko anebo baterku, abych si rozbalila pampersku nebo odmerila mliko. Roger to pak na chvili vyresil tim, ze me koupil na hlavu takovou celenku na ktere byla chytracky nasita baterka, takze jsem nechodila po baraku uz jako zlodej, ale jako havir a nebo spis jako blbec. Ale kdyz jednou te baterce na celence dosly baterky zrovna kdyz jsem potrebovala nalit presny pocet mililitru vody do suseneho mlika, zarvala jsem tak vzteky, ze poletim prvnim letadlem okamzite zpet do Ceska, ze i rvouci hladova Anicka okamzite zmkla a opet rychle usnula.  Prvnim letadlem do Ceska chci vzdy litat ikdyz se v zachvatech sportu rozhodnu rozhybat svuj zadek na behacim pasu a elektrika co? No prece vypne, ze. To se prej tak minule strejdovi rozbil generator a ja se tak rychle snazila neceho v tom rozbehu chytnout, abych si tak k tomu rozbitemu generatoru jeste nerozbila i vlastni hubu.
A kdyz nejde elektrika tak nefunguje ani internet. Coz na druhou stranu, ale zase neni az tak na skodu, pac kdyz nejde elektrika ve dne a venku je jeste dost svetla tak se meni moje zavislost internetova v zavislost knizni a ja tak od leta precetla uz deset knizek. V noci je to ale horsi. To pak bud musim spat a nebo kdyz zrovna nemuzu usnout tak muzu tak akorat cucet ne do zdi, ale do cernocerne tmy, pac ani ta zed pres tu cernotu nejde videt.
Ale lidska vynalezavost nezna mezi a tak jak to kdysi Roger vyresil s celenkou baterkou na hlave, tak to vcera Anicka vyresila s lampickou bez elektriky.
Nas mistni zeleninar Mustafa se totiz prave vratil z Tripoli, kde se par dni krcil kdesi u kohosi ve sklepe, pac kdyz jel minuly tyden nakupovat zbozi na tripolsky trh, kde sezenete tu nejlepsi a nejlevnejsi zeleninu a ovoce, zacali mu zniceho nic nad hlavou litat kulky, ze mnou uz zminovaneho napadnuti libanonskych vojaku, ze Mustafa se svym otcem se co nejrychleji utikali schovat do prvniho baraku, ktery uvideli a tam pak nekolik dni cekali, az se situace uklidni. Mustafa se po tomto incidentu okamzite vratil zpet do sveho obchodu a kdyz jsem tam zajela s tchyni nakoupit a uvidela jsem tam nahore na polici nadherne oranzove dyne tak jsem rovnou ctyri, ty nejvetsi samozdrejme, v zachvatu podzimni tvorivosti koupila. A jelikoz byl zrovna nahodou ten den i Halloween vypizlaly jsme z nich s Anickou strasidelne ksichty a se zapalenyma svickama uvnitr postavily jako dekoraci na schody. Babicka pochvalila nasi zrucnost. Jen deda kdyz se vratil z prace brblal porad dokola, ze jsme z tech dyni meli radsi uvarit polevku. Anicka se na dedu nastvala, ze mysli jenom na jidlo a jednu z tech dyni jsme si pak odnesly dolu k nam do bytu. A kdyz potom vecer vypla elektrika a nastala cerna hodinka nemusely jsme cucet do cernocerne tmy, ale hraly jsme si stinove divadlo na protejsi zdi, pac diky svetylku z nasi dyne, tentokrat ta zed videt sla.  Jen nevim jak to budeme delat v zime, kdy bude vice tmy nez svetla, a kdyz nam ty dyne zhniji. Nastesti Anicka je uz velka holka, mliko v noci nepije a pampersky uz taky davno nemame, tak snad tu tentokrat nebudu muset litat s baterkou celenkou na hlave jak ten blbec..





Žádné komentáře: