neděle 2. listopadu 2014

Patalie 11


Jenze to, co jsem nevysvetlila Anicce ja, tak jak se zda bud ji to vysvetlili jeji spoluzaci, ucitele nebo primo ti vojaci, kteri to meli domu daleko a tak ze stredy do patku prespavali ve skole. Deti za nema litali, kluci si tajne sahali na zbrane, smajrapano doufam, ze nenabite, a holcicky jim posilaly vzdusne pusinky a volaly na ne, ze je miluji. V Libanonu totiz kazdy, tedy az na ty islamske radikaly, miluje armadu. Libanon ma asi teprve jen deset let armadu profesionalni. To si pamatuju docela presne, protoze do te doby byla vojenska sluzba povinna. Bydleli jsme s Rogerem tenkrat ve Spanelsku, kdyz mu zacali domu k jeho rodicum chodit vyzvy, aby nastoupil do armady. On jim zase zpetne posilal potvrzeni z university v Barcelone, kde studoval, aby ho nechali dokoncit vzdelani a nastoupit mohl az po navratu do Libanonu. Ten rok mu ale jeho otec doporucil, aby se do Libanonu na prazdniny nevracel, protoze univerzita neuniverzita mohli by jej supnout bud do armady nebo do vezeni jako desertera a kdyz uz vyplazli tolik penez za studium v zahranici at to laskave hodla dokoncit. Vojenske sluzby se ale ucastnil jeho bratr Romeo a kdyz me pozdeji vypravel jak byli jedne noci schovani v jakemsi zakopu na jihu Libanonu na hranici s Izraelem a kolem dokola zacali bouchat bomby byla jsem stastna ze diky bohu povinnou vojenskou sluzbu za rok na to zrusili a muj Roger tam nastoupit nemusel. Do armady ted za ubohy plat, ale jine vyhody jako treba bezplatne zdravotnictvi a skolstvi, nastupuji muzi vsech nabozenskych vyznani, kteri se snazi branit svou zemi proti fanatickym, zmanipulovanym radikalum, kteri zase libanonskou armadu nechteji a chteji si tvorit svuj stat se svymi priblblymi pravidly.
Anicka tedy prisla ten den ze skoly s tim, ze tihle vojaci, kteri byli u nich ve skole jsou ti hodni, a bojuji proti tem zlym lidem a ze i ona vojakum posilala vzdusne pusinky a volala na ne I love you. Doma si pak nasla jakousi plastovou repliku kveru a chodila za dedou s tim, aby ji ukazal jak se to pouziva. Stary plastovy kver byl rozbity a tak si vyhrabala z krabice svych hracek plastovou pistolku na vodu, v koupelne si ji potajmu vodou naplnila a dosla nas do obyvaku k babicce vsechny postrilet. S mokryma vlasama jsem ji za neskutecneho revu honila po byte Rogerovych rodicu s jekotem, ze ona je ta hodna a my jsme jakoze ti zli. Vlasy jsem si pak vysusila a pusku na vodu minimalne do pristiho leta zabavila.
Asi tri dny na to ti zli postrileli 11 libanonskych vojaku, krestanu i muslimu, ve meste Tripoli. To se cas od casu potyka s problemy, ale od zacatku obcanske valky v Syrii se tyhle problemy jen stupnuji. Muslimove suni, kteri jsou proti syrskemu presidentovi Assadovi a muslimove alawite, kteri zase Assada, ktery je sam alawi, podporuji se tam neustale strileji mezi sebou. A tak vzdy vypuknou nejake nepokoje, mesto se uzavre na nekolik dni a ceka se az vse prejde. Tentokrat ale nejaky priblbly iman, ktery podlehl ideologii teroristicke organizace ISIL, a nakecal v mesite zfanatizovanym sympatizantum, aby napadli libanonskou armadu a vytvorili si tak stat svuj, ktery by pozdeji propojili s Islamskym statem, ktery ISIL vytvoril jiz v Syrii a Iraku. Dav odesel z mesity jak zhypnotizovany a okamzite zacali napadat vojaky. 11 vojaku, 11 mladych kluku vetsinou kolem 25 let zemrelo, pac nejaky zakomplexovany iman chtel pocitit moc. Nekolik dni se v Tripoli strilelo, v televizi bezely zabery jak z druhe svetove valky a jelikoz mesto Tripoli je asi jen 20 km od nas smerem dolu k mori, ozyvaly se pry ozveny bomb, hlavne v noci, az sem k nam nahoru do Miziary. Nekolik teroristu, co u sebe meli cerne vlajky se symboly ISIL, ktere chteli vyvesit na dobyta mista, vojaci pozatykali a zbytek pak hledali po celem sirokem okoli. Dole ve meste Zgharta, kam vozime denne Anicku do skoly a kde ma Rogeruv otec prodejnu a vyrobnu nabytku, posilili hlidky vojaku a tak nase auto kontrolovali snad na kazdem kilometru a nad hlavou nam k tomu vsemu lital vojensky vrtulnik. A kdyz jsem odpoledne chtela postnout novy clanek na blog, zjistila jsem, ze je zablokovany i internet, to pry aby se omezilo komunikovani teroristu mezi sebou. Mezinarodni skoly v oblasti Khoura, ktera sousedi s Tripoli a ktere navstevuji prevazne deti z toho mesta zustali na tri dny zavrene, pac by se tam autobusy s detma pres to strileni stejne nemeli jak dostat.  A kdo by take riskoval az tak, ze by sve dite v ty dny vubec pustil na ulici. Az dnes se tak nejak vsechno zase vratilo do normalu. Jen tem jedenacti, mladym, mrtvym vojakum uz zivot nikdo nevrati.



Žádné komentáře: