středa 22. října 2014

Nase libanonske patalie 1




Anicka konecne zacala chodit v Libanonu do skoly. Do stejne skoly do ktere chodil jako decko Roger a na kterou pokazde nadaval a o ktere vzdy prohlasoval, ze by tam svoje decka V ZIVOTE nedal. A ano zacala chodit do skoly, o ktere jsem zase ja prohlasovala, ze bych V ZIVOTE sve dite nedala do krestanske skoly, pac JA pro sve dite chci jen mezinarodni, nezavisle instituce, kde sice ziska o vsem prehled ale zaroven nad vsim nadhled a timhle individualnim pristupem si bude tvorit nazory sve. Ale znate to, nikdy nerikej nikdy, ze. Hlavne pokud je to jedina anglicka skola siroko daleko. Do francouzske ji dat nemuzu, pac francouzstinu neovladame a jenom v arabske by se naucila tak akorat predrikavat Koran.
“Ano anglicka skola, ano vsichni tu mluvi anglicky”, ujistovala me svagrova, kdyz jsme prochazely po dlouhe chodbe skoly a hledaly reditele a misto toho jsme narazily asi jen na pet mnichu.
“A ti tu delaji co jako??? “ vrhala jsem nechapave pohledy na svagrovou.
“No co by tu jako delali? Bydli tu preci, staraji se o budovu a o zahradu s olivama” odpovedela a uz jsme sedely v reditelske kancelari naproti tomu nejvice sexy mnichovi, ktereho jsem v zivote videla, rediteli skoly.
Mlady mnich obleceny v hnedem munduru v pase prevazanym bilym provazkem, reditel anglicke skoly, ktery mluvi jen arabsky a francouzsky, anglicky totiz neumi, protoze studoval v Belgii a cely zivot byl vychovavany ve francouzsky mluvicich skolach se me snazil vysvetlit zakladni principy skoly a ja mou chabou arabstinou vse odkyvavala jak houpaci osel.  Az kdyz me podal par papiru na vyplneni me ztuhl usmev na tvari. Hmmm v arabstine. Skola totiz sice ma vetsinu vyucovani v anglictine, ale jede podle libanonskeho programu, ktery je slozitejsi nez anglicky a vetsina zaku jsou libanonci, takze automaticky veskere dokumenty jsou v arabstine. Zadivala jsem na dokumenty veledulezite, jakoze samozdrejme vsemu rozumim a prinesu je vyplnene druhy den a prede mnou se ozvalo jen takove : Nezlobte se, ale mate ten papir, no mate to naopak, takhle by jste si v tom moc nepocetla. A ja takovy knihomolec jsem poprve v zivote pocitila zoufalstvi analfabeta.
Ronza mezitim, co ja jsem hledela na ty pro me nesmyslne klikyhaky se s tim sexy, mladym mnichem jaksi rozpovidala a pote co mu s tajemnym usmevem polozila otazku a proc to vubec delas, proc jsi se dal vubec na mnicha jsem rychle zaplatila registraci a skolni uniformu a odtahla milou Ronzu domu.
Anicka skolni uniformu odmitla se slovy, ze neco tak hnusneho, zluteho si na sebe nikdy nevezme, ze preci nekupujem ty hezke satecky na to, aby je mela schovane pod kusem takoveho hadru a ja se zacala nesmirne tesit az ji 1.rijna do te uniformy nasilim narvu a odvlecu smerem skola, a pak doma vyhodim nohy na stul a v klidu si vypiju bio caj, pac kafe jsem v ramci jakehosi zachvatu zdrave vyzivy pit prestala.

Žádné komentáře: