pondělí 14. listopadu 2011

A zase zpatky do tepla...

Kdyz jsme se konecne dockali narozeni druhe bratrovy dcery Terezky...




A zacala byt takova zima, ze kdyz jsem Anicce zvykle jen na tricka a kratasky, oblekla bundu a ta se divajic na sebe v zrcadle, tahajic za rukavy a za kapucu, opakujici porad dokola od starsi sestrenice Lucinky naucenou frazi "Co toto je, co toto je", uznali jsme, ze po dvou mesicich prazdnin v Cesku, je cas k navratu zpet do Afriky.



Prahu jsme letos uplne vynechali, hlavne kvuli Anicce, protoze zima uz by nam nedovolovala se jen tak hodiny toulat po meste a v hotelu se nam jenom sedet nechtelo, takze nas tatka odvezl v den odletu primo na letiste. Po dvouch poslednich letech se rvouci Anickou jsem byla pripravena na nejhorsi, ktere se diky Bohu nekonalo a ona cely let z Prahy do Frankfurtu vzorne prospala. Dalsi sestihodinovy let z Frankfurtu do Lagosu si stridave hrala a spala a spolucestujici ji chvalili jak vzorna holcicka je ;)) Joooo kbyby jenom vedeli ;))) Unavou rvat zacala az v aute domu, ale to ji uz nikdo krome nas neslysel ;))) Navrat do Nigerie si stejne jako naposledy poradne odstonala teplotou, prujmem a zvracenim. Diky Bohu, ze mame pres par ulic malou kliniku, kterou vlastni slovenska doktorka Maria, ktera udelala Anicce potrebne testy a pak uz bylo zase dobre a my si zase mohli uzivat teplych dni, treba jen takhle improvizovane na dvore ;))



1 komentář:

iva řekl(a)...

co toto je :)) krásný! tak hlavně že jste dobře dorazily a užíváte si tepla holky..my jsme zimě utekli jen na chviličku, jak se zdá.