sobota 18. září 2010

Muj porod

Kdyz si tak zpetne vybavuji svuj porod, tak musim rict, ze to byla rychlovka. Necekana rychlovka. Zbyvaly nam do konce terminu jeste skoro 3 tydny, kdyz me doktor stale tvrdil, ze Anna Maria se na svet jeste nechysta, ze vse vypada, ze spise budeme rodit v terminu ne-li dalsi den porod vyvolavat. O prenaseni muj doktor nechtel ani slyset, pry se to tu nedela kvuli zvysenemu riziku komplikaci. Jestlize tedy neporodite do terminu druhy den nastupujete do nemocnice a v ten den se vam take vase miminko narodi. Ja se tedy modlila, at se mala narodi necekane a drive, at jsem radsi zaskocena a prekvapena nez nervozni z bliziciho se terminu.

V patek 16. cervence se nam vratil Roger z Afriky a ja si silene oddychla, preci jen jsem chtela, aby byl hned od zacatku s nama. Jestli pujde k samotnemu porodu jsme nejak neresili, stejne jako jsem nemela zadny porodni plan, zadne specialni prani co chci a co nechci. Prislo me proste divne si neco planovat dopredu, kdyz nevim do ceho jdu a ja sama jako nevzdelanec v medicine ani nemuzu vedet, co je pro me dobre a co pro me dobre neni. Nechavala jsem tedy veskera rozhodnuti primo na mem lekari a pritomnem okamziku. V Libanonu vas totiz rodi, vas gynekolog, zadny cizi doktor, ktery ma prave smenu.

20. cervence jsme sli na kontrolu k memu gynekologovi a ten me upozornil, ze bych mela pocitat I s moznosti porodu cisarskym rezem, jelikoz ma panev na porod stale neni pripravena. Ale mame jeste skoro 3 tydny cas, upozornoval me. A ja, prestoze jsem netrpela absolutne zadnymi bolestivymi poslicky (diky bohu za to, jinak bych byla v porodnici pri kazdem zaboleni ;), a prestoze vsechno vypadalo, ze to ty 3 tydny jeste opravdu vydrzim, jsem nejak vnitrne citila, ze uz moc casu nemame. A me tuseni bylo spravne. Hned druhy den rano v 6 hodin me praskla plodova voda. Za pul hodiny jsme uz byli v nemocnici. Kontrakce po 2 minutach, otevrena na 2,5 cm. Sestricka se me ptala, zda budu chtit epidural, ze stahy uz jsou silne. Ten jsem prozatim odmitla s tim, ze absolutne zadnou bolest necitim. To jsme se s Rogerem jeste smali ;) V 9 hodin, kdyz zjistili, ze se neoteviram a dali me do kapacky oxytocin pro urychleni porodu, me smich sakra rychle presel ;) Kontrakce zacali po 20 sekundach a casteji. Epidural me kvuli uzke panvi doktor odmitl dat s tim, ze musim citit jak tlacim, ze by se mohlo stat, ze mala uvizne v porodnich cestach. V 11 hodin kdyz doktor videl, jak mam silne a pravidelne kontrakce a stejne se na otevreni nic nemeni, dohodli jsme se na cisarskem rezu. Na sale me pichli spinalni anestezii a ve 12 hodin, presne za 6 hodin od prasknuti plodove vody se mala narodila. Drive nez vam dite ukazou ho okamzite odnesou, aby ho pediatr zkontroloval a omyl. Pote vam je prinese ukazat zabalene v latce a ihned ho odvazi do pokoje, kde jsou ostatni novorozenci, kde je jeste asi 2 hodiny po porodu monitorovano. V momente, kdy vy jeste lezite na operacnim sale, u miminka uz cvakaji blesky fotaku rodiny, ktera vas prisla navstivit. V mistnosti, kde jsou novorozena miminka je totiz obrovske okno ve zdi a vy se tak muzete na sve miminko divat z chodby. A tak ve stejny cas, kdy ja na pooperacnim oddeleni cekala az po anestezii ucitim sve nozky, behaly jiz fotky Anicky po celem facebooku, aniz bych o tom vubec vedela ;)

A ano, ano s rodinou a navstevama to bylo presne tak, jak jsem tu drive psala, kdyz rodila Rogerova pribuzna. Nejen ze cela rodina –tedy ta vzdalenejsi- ceka doma na povel, ze je mimco na svete, aby mohli zacit chodit na navstevy, ale blizka rodina je s vama primo v porodnici. Takze na pripravnem pokoji, kde lezite s kontrakcemi a cekate az se otevrete s vama neni jen vas manzel, ale i maminka a sestra, ktere si nenechaji vymluvit, ze tam byt nemusi ;) Oni tam totiz byt musi, kdyz uz tam muze byt I jina rodicka a s ni cela jeji rodina hned na posteli vedle vas. Takze kdyz se svijite v kontrakcich ma nekolik lidi divadlo. Ze zacatku me to bylo jedno, protoze jak jsem psala me vubec nic nebolelo a pak az me to bolet zacalo, tak to uz me to bylo uuuuplne jedno ;) Jinak jsem to schvalne pocitala a za 2 dny co jsem stravila v nemocnici se tam vystridalo na navsteve asi 30 lidi.

V Libanonu se po prirozenem porodu odchazi z porodnice domu hned druhy den a po cisarskem rezu za 48 hodin, jestlize je tedy vsechno v poradku. Takze ja jsem ve stredu ve 12 porodila a v patek ve 12 hodin opoustela nemocnici. Musim rict, ze ty prvni dny doma byly pro me silene narocne a radsi bych 10x rodila. Totiz k tomu, ze jste teprve 2 dny po operaci a cisarsky rez neni mala operace, totiz k tomu, ze mate doma miminko o ktere se musite starat a pritom ho bolesti sotva vytahnete z postylky, totiz k tomu ze sotva chodite, zacne chodit na navstevy cela rodina. A co znamena rodina v Libanonu uz jsem tu nekolikrat zminovala. Jak zkloubit kojeni, prebalovani, koupani s nekolika lidmi sedicimi v obyvaku a cekajicimi az si budou moct pochovat miminko, dodnes nechapu. Dvere od bytu jsme ani nezavirali a klicek byl pro jistotu z druhe strany at nemusi cekat az jim nekdo otevre, ale at vejdou rovnou sami. Lidem kteri vas prijdou navstivit nabizite specialne pro tuhle prilezitost navrzene sladkosti, ktere si vyberete v obchode jehoz cokolada vam nejvice chutna, a design si navrhnete sami podle toho co vam obchod nabizi za moznosti. Pro tuhle prilezitost se take vari Mghle, coz je neco jako kase z drcene ryze s korenim posypana kokosem a ruznyma orechama.

Jedinou nevyhodu toho ze jdete z porodnice tak brzo domu je, ze za dva dny v porodnici, z toho prvni den kdy jsem se po spinalu nemohla hybat, vam nestihnou ukazat a vysvetlit skoro nic. Malou jsem ke kojeni dostala asi jen 3x a na noc si sestricky odvazely miminka k sobe, at se maminky muzou vyspat. Koupani vam jen ukazou a vyzkouset uz si to musite doma sama. Ve vsem se tu spoleha prave na tu rozvetvenou rodinu a jejich rady. Takze jak vam v nemocnici nic nevysvetlili a neukazali tak rodinne pritelkyne, teticky, kamaradky vas radama primo zaplavi ;) A tak si vyslechnete, ze kdyz snidate vajicka a po cely den jite arasidy, kesu, madle a ruzne druhy orechu budete mit dostatek mleka, a taky jestlize vase dite ma zloutenku musite ho oblekat do zlutych veci, ktere ji z neho vytahnou, odpadly pupecnik se da nejake misto venku, aby ho snedla mys a to vam zarucene zajisti, ze vase dite bude chytre, a proti uhranuti se na dupacky pripina krizek s necim modrym, treba koralkama. My se veskerych pover a jejich provedeni velice radi vzdali, jen aby se nereklo tak Aniccine ouska zdobi modre nausnicky..Co kdyby prece nahodou ??? ;))

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Monika. Som rada ze to uz mate za sebou a tesite sa z malej princeznicky. Nech vam prinesie vela stastia a radosti.
nippa

spoon řekl(a)...

Ja jsem rada ze jsem miminko mohla mit od prvniho momentu u sebe. Sice jsem tu prvni noc nezamhourila oko jak jsem ho porad pozorovala ale tezce bych nesla kdyby ho odnesli nekam jinam a ja nevidela jak s nim zachazi a nemohla ho kojit/konejsit podle jeho potreb. A s tou rodinou bych to asi tezko vydejchavala ty navstevy, ale chapu ze s tim nejde nic delat, zvyk je zvyk :D No aspon nejsi sama a snad ti i pomuzou (navari, donesou darky etc). Ta nemocnice byla statni nebo soukroma? Kamaradky svagrova rodila v Iraku a po cisari poslali miminko s tatinkem domu (narodilo se predcasne a melo 1.5kg) a ji si tam nechali o den dyl. Dost jsme se podivovali...

Monika Saadeh řekl(a)...

Nippa dekuji. Tobe preji to same ;)
Spoon me to teda vadilo, ze ji nemam u sebe a kdyz jsem se na to ptala, proc me ji po porodu hned neprinesou tak me rekli, ze ji proste musi monitorovat, ze kdo bude zodpovedny za to, kdyz bude u me a neco se ji stane. Nastesti ji pak vzdy dokrmili a dovezli me ji zpet a mala jen spala a spala. Navic u toho cisare a spinalu to je asi jine nez u normalniho porodu. Hned ten prvni den jsem se nemohla pohnout jen trosku otocit hlavou, a dalsi tyden jsem sotva chodila..
A s tou rodinou, to je zase na druhou stranu vyhoda, ze opravdu vsichni pomahaji, v tomhle jsem to mela zase vyrazne lehci..

Monika Saadeh řekl(a)...

Spoon a ano nemocnice byla soukroma i muj gynekolog..

Bětka řekl(a)...

Ahoj Moniko,

jen jsem ti chtěla říct, že tebe a tvůj příběh nesmírně obdivuju. Ty jsi ten důvod proč jsem se sem přihlásila...Já a moje kamarádka máme vztah s Arabem, ona v Čr a já ze ním cestuji po světě. Vyjadřuješ přesně moje pocity, chci ti poděkovat za tvou publikacim, dává mi to sílu dál pokračovat. Děkuji ti... B.

Monika Saadeh řekl(a)...

Betko dekuji moc za tvuj komentar. Jsem moc rada, ze jsi se prihlasila a budes taky psat, alespon se zase ja dozvim neco noveho. Kde bydlite ted? Odkud je manzel? Preji krasne cestovani!!! ;)