úterý 22. června 2010

O Budhovi

“Aha, tak Budhu” mrka na me bratranec, ktery jde kolem auta, kdyz se manzel snazi vytahnout prave koupeny obraz, ktery si chceme povesit do obyvaku. “Hezky, ze?” zeptam se a divam se na zlato-bilo-cernou barvu na obraze. “Noo” kyve. “A tak hodne stesti” mrka na nas spiklenecky a pokracuje v chuzi. “Hodne stesti? Co tim chtel rict” obracim se na Rogera a ten me stejne udivene odpovida, ze nevi.

“A tak jsi katolicka nebo protestantka” pta se me stryc na navsteve. “Krtena jsem katolicka” odpovidam. “No katolicka, katolicka” brble si stryc po vousy. “Ale katolicka jaka? My jsme treba katolici maronite. Tak ty jsi co?” vyzvida zase. “Jsem rimska katolicka, ale to je jedno, Buh je preci jen jeden” namitam. “No jedno, jedno to neni. A stejne ted by jsi mela byt maronitka, kdyz si ted vdana za Rogera” vysvetluje me stryc. “To si musim zmenit viru podle manzela?” ptam se ho udivene a sleduji sosku na protejsim stole. Asi ji nekdo vzal do ruky a pak jen tak ledabyle polozil a uz neotocil smerem kterym mel. “Jo kdyz si vezme protestantka maronitu, po svatbe je z ni maronitka a naopak” vypravi me. “Hm” pokyvuju a podivam se zase na sosku, neda me to a beru ji do ruky. Sedici, smejici se, tlusty Budha. Asi ji od nekoho dostali a bylo jim blbe ji vyhodit, rikam si, protoze co by jinak soska Budhy delala v katolicke rodine, hned vedle obrazku Jezise Krista a Panny Marie. Vracim sosku na misto, ale otocim ji tvari k nam, tvari ke stolu u ktereho sedime, tvari k jidelnimu stolu. Odchazime si sednout na terasu a kdyz se asi po hodine loucime a prochazime jidelnou, vsimam si ze Budha uz je zpet na sve puvodni pozici, zadama ke stolu, zadama k jidelnimu stolu.

“Neco jsem vam prinesl” rika dalsi znamy, kdyz prijedou s manzelkou na navstevu. “To se ti bude perfektne hodit do obyvaku k tomu obrazu” usmiva se a ja vybaluju z papiru sosku Budhy. Uz delsi dobu jsem si vsimala, ze se v rodinach zacinaji objevovat tyhle sosky, ale pridavala jsem jim vyznam pouze dekorativni. Nikdy by me nenapadlo, ze lide, kteri veri v Jezise Krista a svou viru tak prevelice davaji najevo proti tem, co sdili viru jinou, by k Budhovi mohli mit nejaky vztah. “No to se sem opravdu hodi” posadim Budhu na stolik vedle me a dekuji. “Ne tak ne” upozornuje me znamy. “Mas ho preci bokem ke stolu, ale on musi byt zady” obraci Budhu tvari k nam a zady k jidelne. “Prosimte a proc musi byt zrovna v teto pozici” neda se me nezeptat na uz pro me zacinajici zahadu. “No ty to nevis? A to tu mas obraz Budhy?” vytresti na me znamy oci. “No preci jidelni stul predstavuje hostinu, bohatstvi rodiny a kdyz ten Budha sedi tvari ke stolu tak ti z toho bohatstvi ujida, nikdy nebudes bohata, ale kdyz ho obratis zady ke stolu tak ti naopak bohatstvi da. A ty jsis nevsimla u Petra, ze on ma v dome takhle nekolik Budhu? A divej se jak je bohaty!” vysvetluje me znamy a aranzuje Budhu do spravne pozice. Proboha tak to tedy je ve vsech tech rodinach s Budhou obracenym zady ke stolu. Pred jidlem se lide pekne po krestansky pomodli, ale penize uz klidne muze prinest nekdo jiny, rikam si. A v ten moment jsem pochopila, proc se o nekom, kdo ma hodne penez rika, ze ma nekrestanske penize. A vy vsichni co mate doma Budhu utikejte se podivat jestli je zady ke stolu! A hodne stesti ;)

Žádné komentáře: