pátek 25. června 2010

Feliz Navidad

“Feliz Navidad, Feliz Navidad, Feliz Navidad, prospero ano y felicidad” zazni tony vanocni pisne z okynka Sagrady a vrati nas do reality. “Musime jit” navrhne Roger “zacina byt poradna zima a taky aby jsme chytli aspon posledni metro” rika a zveda se z lavicky.

Vystupujeme z metra a utikame smerem k budove, kde mame pronajaty pokoj. Po cele Barcelone se slavi v poklidu doma v rodinem kruhu, jen v nasi ctvrti jako by Vanoce meli jiny vyznam. Na namesti, ktere stoji pred nasi budovou a ktere ani jako namesti nevypada jen spise kus volneho prostoru mezi panelaky, hori ohne a u nich postavaji, tancuji a zpivaji lide vsech vekovych kategorii. Tam postava hloucek opilych muzu a o neco se hadaji, vedle postavaji zebrave rumunky a ani nahodou je nenapadne v tehle ctvrti zebrat, tady to preci nepotrebuji, tady nejsou bohati turiste, kteri se smiluji nad natazenou rukou a spicim deckem. A spici decka? Kdeby! Dnes tu litaji kolem ohne a hazeji do nej vsude se valejici klaciky nebo opodal podrazi nohy spoluhraci ve snaze ziskat balon a dat tak gol do pomyslne branky mezi dvema stromy. Nevnimame je. Tihle lide jsou dnes pro nas jako stiny, neexistujici existence. Utikame s Rogerem, aby jsme se zahrali a zastavujeme se pod kazdou lampou, aby jsme se objali a podivali se na sve ruce na kterych se lesknou nase prstynky. “Konecne se nam splnilo to, co jsme si prali, to po cem jsme touzili” rika me Roger a utikame zase o kus dal, pod dalsi lampu, smerem k domovu, o kterem nechceme rikat ze je, I kdyz jen na dobu prechodnou, nasim domovem. Je to jen byt ve kterem parkrat prespime, nez se odstehuji za nim.

“Feliz Navidad” krici na nas podnapila Jenny, kdyz otevirame dvere od bytu. “Feliz Navidad” objevi se za ni jeji pritel a dalsich snad deset jejich hostu, kterym hori tvare a sotva se drzi na nohou. “Feliz Navidad” odpovidame a rychle odemykame nas pokoj. Dnes chceme byt sami, nestojime o spolecnost.

Vytahujeme z igelitky chleba a trhame ho na male kousicky, protoze se nam pres ten hluk, ktery se z tama ozyva nechce jit do kuchyne pro nuz. Pokladame na nej syr a chorizo a zapijime sangrijou. Nase prvni stedrovecerni vecere. V pokoji je snad vetsi zima nez venku a kdyz mluvime kouri se nam od pusy. Navlikame tak na sebe nekolik vrstev obleceni a na hlavu si natahujeme kapuci od mikyny, prikryjeme se dekou a snazime se obejmout jeden druheho tak aby jsme se co nejvice zahrali. Nase tela se tresou zimou, ale v nasich srdcich je plamen. Pred pul rokem to byl jeste skomirajici plaminek, nevedeli jsme jestli se udrzi, jestli ho silnejsi vitr-zivot neuhasi a my se jej snazili chranit svyma rukama, telem I dusi jak nejvice jsme mohli, aby prezil, aby jsme mohli byt spolu a i kdyz plapolal do vsech stran, udrzel se. Dnes je z nej silny plamen. Jsme jedno telo, jedna duse. Opet jsme se nasli.

“Pul roku, dnes jsme spolu pul roku” rika Roger a hladi me po vlasech. “Divej se co jsme vsechno prozili. A dovedes si predstavit, co to bude po roce? Po dvou letech? Po peti? Po deseti? A dovedes si predstavit az jednou budeme stari a budeme na svuj zivot vzpominat? Budeme mit krasny zivot, uvidis” zasni se a pritiskne me vice k sobe. Snazim se z jeho silneho objeti vytahnout svou ruku a zvedam ji do praminku svetla, ktere prosvita mezi spatne zatazenymi zavesy. “Co je?” pta se Roger. “Nic” odpovidam. “Jen se na nej chci jeste jednou podivat.” Svetlo ozari moje prsty a na ruce se zaleskne prstynek. “Ty tri kaminky na tvem prstynku, jsou jako ja, ty a nase budouci dite. Sagrada Familia. Svata rodina” rika Roger a uprene se diva na mou ruku. “Feliz Navidad, prospero ano y felizidad” poprejeme si navzajem.

6 komentářů:

Michaela řekl(a)...

Moničko,
opět krásně napsané.
Odpusť mi prosím tu zdrobnělinu.. :)
Úplně se mi zamlžily brýle .. :)
Vy dva skutečně budete mít jednou na co vzpomínat ;)
Opatrujte se (oba dva a všichni tři).

Monika Saadeh řekl(a)...

Misko dekuju moc, nejak se me ted dobre vzpomina jak se mala krouti v brisku ;)

Michaela řekl(a)...

Moni,
to je jasné že se ti hezky vzpomíná :) ono je moc hezké si zavzpomínat, člověk se dostane trochu do jiné nálady.
:)

Monika Saadeh řekl(a)...

Misko jeste mam tak 3 tydny na vzpominani nez dorazi Roger pak nebude cas na nic ;))

Michaela řekl(a)...

No právě :) pak budete mít pěkný šrumec! :) ale zase až to opadne tak budeš vzpomínat na ten šrumec.. :)

Martina řekl(a)...

Už se ta trojice blíží mílovými kroky!