úterý 6. dubna 2010

Velikonoce v Libanonu

Velikonoce patri v Libanonu k nejdulezitejsim krestanskym svatkum. U nas cas znamy jako masopust a tucny ctvrtek vychazel letos na 11. unora, kteremu se v Libanonu rika Khamis el skara. Tento den se schazi vsichni znami, delaji se party a pije se alkohol, ktery by se pak nemel pit v dobe pustu. Dalsim dnem u nas znamym jako masopustni nedele byl 14. unor Ahad el zafar, kdy se sejdou rodiny a pratele na obed a podavaji se prevazne jidla z masa, ktere by se opet v dobe pustu nemelo jist. V Cesku se protahl masopust az do popelecni stredy, odkdy se zacal drzel pust. V Libanonu se s pustem zacina uz od pondeli hned po Ahad el marfaa. V pondeli 15. unora Tanen el rmed (u nas je to asi popelecni streda) vyrazila brzo rano cela vesnice do kostela, kdy jim farar nakreslil kriz z popela na celo a od teto doby zacina v Libanonu pust a trva az do velikonocni nedele.

Stejny zvyk jako u nas s koledovanim o vajicka se drzi i tady ve vesnici. Bylo me vsak receno, ze ne vsude v Libanonu je tato tradice znama. Misto upletene pomlazky tu maji drevenou tyc zakoncenou krizem a opentlenou. Koledovat chodi jen deti, reknou basnicku a dostanou vajicko, sladkosti a v dnesni dobe samozdrejme i penize. Nekoleduje se vsak na velikonocni pondeli jako u nas, ale uz v sobotu pred Kvetnou nedeli, tento rok 27. brezna.

Kvetna nedele pripadla na 28. brezna, v anglictine znama jako Palm Sunday, v Libanonu Ahad el shaanineh. Podle Bible v tento den prijel Jezis na osliku do Jeruzalema a lide ho vitali cerstve osekanymi palmovymi ratolestmi. V Libanonu jeden z nejdulezitejsich dni velikonoc. Cela vesnice se sejde rano v kostele na msi. Po kostele se jde na namesti, kde se se zapalenymi svicemi a za zpevu nabozenskych pisni a modliteb trikrat obejde namesti dokola. Od kvetne nedele zacina Svaty tyden.

Svaty tyden – lide, kteri se nepostili celou dobu predvelikonocni, posti se alespon tento tyden. A ti, kteri se postili, svuj pust jeste zprisni. V Libanonu zdobi lide sve domy vetyvkami se zavesenymi vejci, hraje se tradicni hra o nejtvrdsi vajicko, kdy si dva lide vyberou 2 vejce a tukaji jimi o sebe a vyhrava ten, jehoz vejce neni praskle. V prubehu celeho tydne se barvi velikonocni vajicka a muzete si take koupit kuratka obarvena do ruznych barev.




Ve ctvrtek na pamet posledni vecere Jezisovi by lide meli navstivit 7 kostelu.

Patek je pripominkou ukrizovani Jezise Krista a nesmi se jist maso. Misto toho se ji tradicni jidlo Kebbet raheb, coz je neco jako nase cockova polevka s nockama a k ni se ji smazene placky z dyne. V patek lide nejdou do prace, ale meli by jit na msi do kostela, ktery je ten den vyzdoben cernou barvou.

V noci ze soboty na nedeli se vsichni ucastni mse ve 12 hodin v noci. Spousta lidi porada nocni party na oslavu Jezisova zmrtvychvstani.

Nedele je ve znameni msi, ktere jsou nekolikrat za den, oslavujicich zazrak, kdy Jezis vstal z mrtvych. V nedeli se schazi opet cela rodina na spolecny obed a pokrmy hlavne z masa konci velikonocni pust.

Velikonocni pondeli v Libanonu neprobiha jako u nas tradicni pomlazkou, ale je tu pojimano jako gratulace Panne Marii, ze jeji syn Jezis Kristus vstoupil na nebesa.

Samozdrejme ze ruzne tradice se stejne jako u nas lisi od vesnice k vesnici a stejne tak i napriklad mladsi generace uz tak prisne nedodrzuje urcita pravidla jako pust a navstevovani vsech msi. Presto jsou Velikonoce v Libanonu stale dulezite jako pripominka ukrizovani a zmrtvychvstani Jezise Krista. Velikonoce jsou taky casem, kdy se opet schazi stejne jako na Vanoce, cele rodiny a do Libanonu priletaji i ti, kteri pracuji v zahranici, aby na tyhle vyznamne svatky mohli byt se svou rodinou.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Hezky vyklad Velikonoc v Libanonu :))
Ty barevny kuratka jsou kouzelny :)
Cheorchia

Bosorka řekl(a)...

Tyjo jak barví ty kuřata a co s nima pak dělají?

Monika Saadeh řekl(a)...

Bosorko oni je asi chytnou za nozicky a namoci do te barvy, coz teda chudaci kuratka.. A co pak s nema delaji asi je daji tem, co maji slepice at jich maji vic, i kdyz musim priznat, ze kdyz jsem se na to ptala Rogera co s nema delaji, tak rekl, ze vetsina tech kuratek umre, jako nasledek asi toho barveni, takze u nas se kuratka nekupuji a pry uz se tak ani neprodavaji jako driv..

Bosorka řekl(a)...

Tyjo, trochu drsný. Takovou živou dekoraci bych teda nevymyslela. Odkud asi takový zvyk pochází?

Monika Saadeh řekl(a)...

Bosorko taky me to prijde drsne, prave proto jsme je nekupovali, co pak s nema.. A odkud ten zvyk pochazi tak to nevim teda, pry to ani neni zvyk ale jen par lidi je kupuje spis tak pro deti..