čtvrtek 11. března 2010

My se vezmeme, jednoho dne se urcite vezmeme

“Dnes byl muj posledni pracovni den. Domluvil jsem se se sefem, ze zitra uz neprijdu, tak mame pro sebe celou nedeli a pak jeste ty zbyvajici dny do odletu” rika me Roger, kdyz se sejdeme v sobotu vecer u metra. “No to jsem rada, volna sice moc nemam, ale aspon neco, aspon nemusime sedet celou tu dobu v restauraci” raduji se. “Jedeme rovnou do Ovecky?” ptam se ho. “Holky tam sice prijdou pozdeji, ale muzeme tam pockat” navrhuji. “Ne pojedeme prvne ke me na byt, chci se prevleknout a najest, meli jsme dnes hodne lidi, tak ani nebyl cas na jidlo.” “Dobre, ale muzu te o neco poprosit?” zeptam se. “Muzes si dnes oblect tu vinovou kosili, co jsi mel v Ovecce, kdyz jsme se seznamili? Ta ti hrozne slusi.” Podiva se na me a zacne se smat. “Ja vedel, ze jsi blazniva.”

“Co si das na jidlo?” pta se me Roger, kdyz vchazime do kuchyne v byte, kde bydli spolu s dalsimi 3 kamarady. “Ty se bez prevlict a ja ti neco nachystam” rikam mu. “Ne to ne, prece me navsteva nebude chystat jidlo, kdes to videla.Ty si bez sednout do obyvaku a ja ti neco nachystam” porouci me a zacne vytahovat chleba a otevirat lednicku. ”Tak ti aspon neco pomuzu” navrhuju mu. “Ne, ja nepotrebuji pomoct, myslis, ze neumim udelat neco na jidlo? Bez si sednout, za 10 minut to bude hotove.” Odchazim tedy, sedim v obyvaku a divam se na televizi, kdyz vchazi Roger a nese dva talire, na kterych ma oblozene chleby s naaranzovanou zeleninou a me v tem moment dojde, ze se jeste zadny chlap v mem zivote o me tak nikdy nestaral. “Ja uz verim, ze ten nas vztah vydrzi. Ja te chci za manzela” vypadne ze me to, co citim na srdci. “Kvuli tem obycejnym chlebum?” zepta se udivene a smeje se na cely byt. “Kvuli tomu, jak se o me staras, jak ti na me zalezi, jak me porad neco chystas, kvuli te vinove kosili a ano i kvuli tem obycejnym chlebum si te chci vzit” pokracuji. “My se vezmeme uvidis, jednoho dne se vezmeme” rekne Roger jistym hlasem.

Vchazime do Ovecky a holky uz sedi za stolem. “Tak dnes naposledy” rika Misa. “To to uteklo, co? Pujdete me doprovodit tu pristi nedeli na letiste?” pta se. “Ja pujdu” odpovidam. “Pujdeme spolu, myslim, ze v nedeli tu jeste budu” rekne Roger. “No a co ty, jak ses rozhodl, co ta Dubai?” chce vedet zase Martina. “Uz mam viza a tento tyden jdeme koupit letenku” odpovida ji. “Takze poletis? Nezustanes tady v Barcelone?” pta se Martina dal. “Ja uz ani nemuzu, konci me studijni viza a pak bez viz, to uz me vubec nikdo nezamestna” vysvetluje ji Roger. “No ale co teda? Jak to bude s vama dal?” vyzvidaji dal obe holky. “To my zatim nevime, ale jedine co vime, ze se vezmeme” smeje se Roger. ”Vezmete?” vyhrknou holky. “Ano vezme” rikame uz dohromady.”Je jedno kdy a kde, ale my se vezmeme” smejeme se a pokladame prazdne sklenice na stul a volame cisnika, aby nam donesl jeste jednu sangriu. “A nezapomen zase na ten popcorn” vola na neho Misa od stolu naposledy.

V nedeli se prochazime kolem Sagrady Familie, kupujeme nejake suvenyry a darky Rogerove rodine a jdeme pomalu pres Paseo de Gracia na Plazu Catalunyu, kde se schazime s Rogerovyma spoluzakama z university. Sedime pak v italske restauraci na terase a objednavame pizzu. Jeho spoluzaci kamarad ze Svedska a jeho pritelkyne z Korei vypravi, co maji v planu do budoucna. “A co jsou ted tvoje plany?” otaci se na Rogera. “Slysel jsem, ze uz mas viza do Dubaje a uz taky budes opoustet Barcelonu” pta se spoluzak. “Jo viza uz mam” prisvedcuje Roger. “A zadne plany do budoucna ted nemam. Krome jednoho teda. Ze se s Monikou vezmeme” prozrazuje jim Roger. “Vezmete? To je hezke, to gratulujeme. Ale jak jste spolu vubec dlouho?” zeptaji se prekvapene. Podivame se s Rogerem na sebe a zacneme se smat.” Dva tydny, zname se dva tydny. Ale to nevadi. My se proste vezmeme. Jednoho dne se urcite vezmeme.”

7 komentářů:

Cheorchia řekl(a)...

Mě by Monco zajimalo,jestli sis tehdy psala denik :).
Protoze je bajecne,jak si to vsechno pamatujes :)

Monika Saadeh řekl(a)...

Cheo dobra otazka ;) Nasla jsem stary diar, kam jsem si psala veci jako, kdy kdo odleta a tak zhruba, co jsem ten den delala. Ale kdyz si vybavim misto vim, co jsme tam resili, protoze ten prvni mesic, to byl maval emoci a citu ;))

nippa řekl(a)...

Ake je to zaujimave ze ked stretnes toho praveho tak to jednoducho vies. My sme tiez vedeli ze chceme byt spolu navzdy, jednoducho to bolo krasne od zaciatku a po 2 mesiacoch ma drahy poziadal o ruku(ale zobrali sme sa az po rokoch). Myslim ze si tiez jedna z tych stastnych, niekto hlada cely zivot a nenajde ale zasa mozno co sa stalo, sa stalo preto ze ste tomu dali sancu. Aj ja som uz mala v plane odchadzat domov z UK ked som vedela ze nieco ma tu este drzi a ze som ostala bola najlepsia vec na svete...niekedy musis pocuvat srdce a nie rozum....(aj ked srdce a rozum u mna stali za jednym ;-)

Anonymní řekl(a)...

Moni, takova romantika, jak z filmu..Uz se tesim na pokracovani.
Rohaen

Monika Saadeh řekl(a)...

Marci clovek jako by to nejak vycitil, taky jste to meli podobne co a taky mate super vztah ;)
Roahen dekuju mooc ;)

flamme řekl(a)...

Jojo, Moniko, jak z filmu...
Jé, Nippo, mne taky Malir pozadal o ruku po necelych dvou mesicich. Nezbyva nez doufat, ze nas taky ceka takova idylka, co je u vas:)

Monika Saadeh řekl(a)...

Flamme tak to urcite,a pak se sejdeme v africe na kafe ;)))