čtvrtek 11. února 2010

Ciganka, tarot, more a srdcovy kral

“Je to hned ten cinzak napravo, prvni vchod a druhe poschodi, a dej ji tak dve stovky” rika me kamaradka. Zaviram dvere od auta a souram se v mrazive noci z parkoviste. Vubec se me tam nechce. Jeste nikdy jsem nebyla u kartarky, jeste nikdy jsem nechtela resit svou budoucnost, jenze jeste nikdy jsem se necitila tak zmatena, a nevedela jak dal. Od te doby, co jsem se vratila z Nemecka, jako bych do zivota v Cesku uz nedokazala zapadnout, jako by me porad neco chybelo. Asi me ten rok, ktery jsem prozila v Homburgu , natolik zmenil, ze uz se nedokazi vratit do starych koleji. A jde to vubec vratit se? A chci to nebo chci odjet zase nekam pryc?

“Na karty?” pta se tlusta ciganka ve dverich. “Ano” prikyvuju nesmele. “Tak pojd dal a netvar se tak kysele, ja te neuhranu” zabrble hlubokym hlasem a pobizi me dovnitr. Zaviram dvere a prede mnou se mihne male cigane a rychle mizi ve vedlejsim pokoji. Byt je malicky, ale cisty. Steny jsou zaplneny obrazky svatych, jeden vedle druheho, na zdi snad neni volny centimetr, kde by nevisel Jezis nebo panenka Maria. Sedam si na lavici v kuchyni a ciganka zatim micha stare karty. “Co te sem privadi?” vyptava se. “Zivot” odpovidam. “Jako vsechny ostatni, ze se vubec ptam” mumla si pro sebe. “Tak vyber si karty.” Obracim umastene karty, a ciganka mluvi o me minulosti. Posloucham ji a rikam si sama pro sebe, co z tech slov muze rikat vsem a co tipuje, i kdyz skoro vsechno co rekne, sedi.

“Tys ted prijela z ciziny” vyhrnke. “ A byla jsi tam delsi dobu, nemyslim dovolenou.” “Ano byla” prisvedcuju a ziram na kartu, ktera ji to mela rict. “A ten zivot, co ted vedes holka , no mas to pekne domotane, nemyslis?” “Myslim, prave proto jsem tady” odpovidam a hrozim se, co proboha vsechno muze v tech kartach videt. “To je same trapeni a trapeni, proc beres ten zivot tak komplikovane, kdyz je tak jednoduchy?” mumla porad ciganka a sype na me detaily z meho zivota, ktere snad nevi ani moji nejlepsi pratele. Sakra, co tihle cigani vsechno nevi, rikam si a na rukach me vyskoci husi kuze.“Jak to vsechno vite paneboze? ” ptam se ji a zacinam se potit. “No z karet prece, my cigani mame schopnosti na takove veci.”

“Ale ted uz budes mit klid, ted uz to trapeni mas za sebou, to spatne jsis v zivota uz vybrala” rika me a micha nove karty nemene stare a nemene umastene jako ty predchozi. “A ted budoucnost, vybirej”

“Zase pojedes do ciziny, vidim tu more a rodinu, budes pracovat pro nejakou rodinu a bydlet hned u more.” No to teda nevim kde, rikam si, jedinou rec kterou umim, je nemcina a k Severnimu mori se me teda moc nechce. “Mam ted rozjednanou praci do Svycarska” rikam ji. “A ve Svycarsku je more?” hukne na me. “No neni.” odpovidam. “No tak tam nepojedes, poslouchej prece co ti rikam! Ty pojedes k mori!” mumle. “A tam potkas srdcoveho krale, uz tam na tebe ceka a je to cizinec a neni ani z te zeme. Zacatek bude tezky, ale nevzdavej to vyplati se ti to. Budes mit krasny zivot, budes cestovat a budes stastna.” Tak tohle rika urcite vsem, smeju se sama pro sebe. Ciganka se na me podiva pres tlumene svetlo nad stolem, nahne se az se ji na hlave zaleskne ples, na ktere by se jeji vlasy daly pocitat na prstech a hukne na me “Neveris? Jak chces, uvidis sama, karty nelzou a my cigani mame schopnosti a ted uz bez, vse uz bylo receno.” Pokladam dve stokoruny na stul a mirim ke dverim. “ Budes mit krasny zivot, skoro ti zavidim” mumla za mnou ciganka “uz tam na tebe ceka, nepoplet to, byla by skoda na nej cekat do dalsiho zivota.”

Oteviram dvere od cinzaku, je zima, mrazivy leden, ale me je horko a jsem spocena. Nikdo na me toho nevedel tolik, co ta ciganka. Jako by cetla z moji duse, vedela detaily, na ktere jsem uz i ja zapomela. Blizim se k autu, kde uz na me ceka kamaradka. “Tak co, jaka byla, co ti rekla?” vyzvida. “Dobra” odpovidam a nejsem schopna dalsich slov. V hlave me to rotuje. Celou cestu domu nemluvim a premyslim. Tihle cigani. More a srdcovy kral.

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Teda,Monco, to bylo napinavy jak detektivka :)Dost dobry, pozdravuj more a srdcoveho krale!
Gabina

nippa řekl(a)...

uplne super si ten clanok napisala....a este to ze sa to vlastne aj splnilo nie?

Monika Saadeh řekl(a)...

Gabi Srdcovy kral zdravy z Nigerie pres Libanon zpet do Nigerie ;)))
Marci presne, ja z te ciganky do ted nechapu ;)

akfilipek řekl(a)...

Ahoj Mončo,že by telepatická komunikace...já jsem teď plná těch Protinožců.Ale sedí to a nějak to vše souvisí.:-D

Radunkaaa řekl(a)...

Teda..ahoj Mony, my se neznáme, ale náhodou jsem našla tvůj blog a hltám, vlastně se mi tu při čtení míchají pocity deprese, smutku, závisti, radosti a štěstí. Já sama jsem teď aupair v Anglii, je mi 21 a vůbec nevím co se svým životem, ale věřím, že v ten pravý čas mi můj osud napoví co dál.
Jen mě tedy napadlo, kdes potkala tuto kartářku? Už hodně dlouho přemýšlím že bych buď chtěla znát něco z mé minulosti (hypnózou) a nebo něco z mé budoucnosti - ale tomu jsem nikdy nějak extra nevěřila že to opravdu funguje.
Přeju hodně štěstí v životě a zdraví Tobě, Tvému muži a Vašemu miminku.

Monika Saadeh řekl(a)...

Radu dekuji moc za hezky komentar.. Kartarka zije v Mikulove. Od te doby jsem zadnou nenavstivila a nejak si rikam ze nemam proc, ale tehda jsem sla za prve ze zvedavosti a za druhe protoze jsem opravdu nevedela kudy kam. Na hypnozu uprime nevim jestli bych sla, bala bych se toho zasahovani do podvedomi. Hodne lidi si totiz mysli jak vsemu rozumi a pritom nerozumi nicemu a sami se v necem hledaji a placaji se v tom a to ti pak muze udelat paseku u tebe. Me hodne pomohla knizka Miluj svuj zivot od Louise Hay a od Rhonda Byrne Tajemstvi (The Secret) urcite ji znas z UK. A nejdulezitejsi je vira v sebe sama, pak ti bude vsechno v zivote jasne.. Drzim ti moc pesti a jdi si za tim co citis ze je spravne, intuice je to nejvetsi znameni z vrchu ze tahle cesta je pro nas ta spravna ;)

Radunkaaa řekl(a)...

Mony, docela lapám po dechu - knihu The Secret jsem měla půjčenou od mamky asi měsíc, zmohla jsem se ale jen na přečtení prvních pár stránek a nebyla jsem schopná číst dál, tak jsem jí ji vrátila...hmm, asi si jí znovu půjčím. Víra v sama sebe..o to se snažím, ale stále mi nějak nejde najít ta cesta k tomu mít sebe sama ráda a tudíž si ani nedůvěřuji. Mám toho ještě hodně co řešit, jen najít tu cestu jak...no nevzdávám se. Třeba mi jednou ta má intuice (které zatím též nevěřím) napoví a vyřeší odpovědi na všechny mé otázky...

Monika Saadeh řekl(a)...

Radu jestli ti ta knizka zatim nic nerika tak ji nechej byt. Nema cenu se do neceho nutit, tak by jsis to znechutila a nepochopila a uz bys ses k tomu nechtela vratit. Ja tak odlozila spoustu knih a plno jich jeste ceka v knihovne az se k nim dostanu. Dulezite je to, ze po necem touzis, ze se hledas a ze chces neco udelat, to ostatni uz prijde samo. Ale nema cenu na to tlacit, vsechno ma svuj cas a vsechno prijde ve spravny cas. Jinak ja do Nemecka jako au- pair odjizdela az ve 24 letech a tam me to vsechno doslo, tebe je 21 a uz vis co chces, nekdo to nevi po cely zivot ;)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Mony, když jsem to četla, tak mi běhá mráz po zádech ....
Náhodou kontakt na tu kartářku nemáš???
Do Mikulova to mám kousek a chtěla bych nějakou dobrou kartářku navštívit.
Měj se. Simona

Monika řekl(a)...

Ahoj Simi, prave ze uz nemam, je to uz asi 8 let co jsem tam byla. Vim jen ze bydli nekde u Tesca v tech sidlistnich bytovkach. Sestrenka rekla, ze ji pujde vypatrat a tak sla na tu adresu tam a pry je tam kartarka, ale pry ma vlasy a nevypadala jako ciganka a i byt odpovidal jinemu popisu, ale ta moje to urcite byla ciganka a vlasu teda mela hrooozne moc malo, no tak nevim jestli je to ta stejna, protoze v Mikulove je kartarek pry nekolik. Tahle o ktere pisu, ta byla opravdu silena v tom jak do me videla, ikdyz me tedy rekla i veci, ktere se nesplnily-diky Bohu, ale ten zaklad se vyplnil..Jestli chces tak se zeptam zname, ta tam taky chodi k jedne kartarce, a vim, ze i moje jine kamoska sla ke kartarkam v Mikulove a nikdy se ji to nevyplnilo, tak nevim...Ale tahle o me vedela veci, ktere jsem vedela jen ja a takove, ktere by si nemohla tipnout ani nahodou..A dekuji za komentar ;)